Koncem 80. let 19. stol. Leoš Janáček často chodíval údolím proti proudu Ondřejnice do kozlovické hospody U Harabiša, kde poslouchal a pozoroval kunčické hudce a také zpěvačku a tanečnici Žofku Havlovou. „Údolí v obou koncích zúžené jen co protéká Ondřejnica,“ později vzpomíná ve fejetonu U Harabiša. „Čistá Ondřejnice skáče ještě po kameni horské dědiny Pod Ukvaly, ale líně si již šplouchá mezi zahradami rychaltskými,“ popisuje ve fejetonu Bez bubnů.